Krija jóga – cesta k osvobození

Význam slov

• tapas — sebekázeň, odříkání, očistná praxe, askeze, meditace prostřednictvím ovládání dechu;
• svádhjája — studium, studium posvátných písem, sebepoznávání;
• íšvara pranidhána — odevzdání, láska a odevzdanost Bohu;
• krijá jóga — filozofie a praxe Krija jógy;

Překlad

Meditace, sebepoznávání a odevzdání se Bohu společně tvoří Krija jógu.

Komentář Šrí Lahiri Mahášaji

Nyní bylo vysvětleno, jak praktikovat disciplínu jógy. Ve skutečnosti se jí však člověk musí naučit od svého gurua, duchovního učitele.

Tapas – sebekázeň, svádhjája – sebepoznávání, a íšvara pranidhána – odevzdání se Bohu, Pánu – společně tvoří Krija jógu. Naslouchat pranavě neboli ómkáře, přirozenému vnitřnímu zvuku Óm, spontánně jej vnímat a opakovat, spočinout ve skutečné Boží podstatě a odevzdat Bohu veškeré své jednání – tedy žít s vědomím a zkušeností, že všechno koná On – to je Krija jóga.

Metaforický výklad

Poté, co mudrc Patandžali v Samádhi pádě jasně popsal cíl jógy, vysvětluje v Sádhana pádě cestu, jak tohoto cíle dosáhnout – jednotlivé kroky praxe. Praxe vede k dokonalosti. Stručně řečeno, mudrc důrazně vysvětluje, že Krija jóga je cestou k dokonalosti, realizaci a osvobození.

Co je Krija jóga?

Mudrc Patandžali podává velmi přesnou a praktickou definici Krija jógy. V celém textu Jóga súter není jmenovitě uveden žádný jiný systém jógy než Krija jóga. Můj guru opakovaně zdůrazňoval, že Krija jóga je jóga, kterou Bůh odhalil lidstvu prostřednictvím samotného stvoření. Je to jóga popsaná v Bhagavadgítě (4:1), jóga, kterou Pán předal Vivasvánovi.

Rozsáhlou nauku Krija jógy Patandžali vyjadřuje pouhými třemi slovy: tapas, svádhjája a íšvara pranidhána. Spojení těchto tří praxí tvoří Krija jógu.

Lidská mysl a paměť jsou složité, neklidné, plné rozporů a silných náklonností i odporu. Cesta Krija jógy pomáhá nečistou mysl pročistit, zušlechtit a ukáznit, aby se nakonec mohla stát účinným nástrojem duchovní realizace.

Tapas

Na tapas se můžeme dívat z několika různých úhlů. Slovo pochází ze slovního kořene tap, který znamená „zářit“, „planout“, „být horký“, „snášet“, „podrobovat tělo disciplíně“ nebo „spalovat“. Jinými slovy, tapas je proces, při němž člověk spaluje své nečistoty a nechává mysl zazářit čistotou, poznáním a láskou.

Tak jako trenér ukázňuje koně, aby se stal vhodným k jízdě, jogín prostřednictvím různých forem tapasu cvičí tělo, mysl, smysly i dech. Tapas zároveň pomáhá mysli zachovat klid uprostřed protikladů života – horka a chladu, hladu a žízně, úspěchu a neúspěchu, štěstí a neštěstí, potěšení a bolesti, pocty a zneuctění.

Když je člověk obdařen zdravým tělem a zároveň klidnou a očištěnou myslí, intelektem a egem, může dosáhnout stavu jednoty.

V 17. kapitole Bhagavadgíty je podrobně popsán tapas těla, řeči a mysli. Každá metoda, kterou jogín používá k ukáznění těchto tří božských darů, spadá pod tapas. Udržujme tělo zdravé a aktivní. Používejme je pro svůj vlastní duchovní rozvoj a ke službě Božímu stvoření.

Tapas také znamená vytváření vnitřního ohně, který spaluje ego a semena karmy. V těle i ve vesmíru existuje sedm úrovní bytí: bhúh, bhuvah, svah, maha, džana, tapah a satja. Těchto sedm úrovní odpovídá sedmi čakrám. Tapah odpovídá ádžňá čakře. Když člověk obrátí neklidnou mysl dovnitř, soustředí se na tuto šestou čakru a spočine ve vědomí duše, praktikuje tapas.

Tapas zde neznamená pokání nebo askezi v běžném slova smyslu. Souvisí také s dechem, díky němuž se udržuje tělesné teplo. Tapas znamená teplotu. Každým dechem se v těle udržuje životní teplo. Dech je nadechován a vydechován živou Boží přítomností. To je karma – činnost.

Prostřednictvím této karmy, konkrétně pránakarmy, přichází džňána – božské poznání. Tapas je disciplína a vnitřní úsilí, které vnášejí do života pevný řád.

Svádhjája

Svádhjája má několik významů. Znamená studium védských písem a předepsané recitování manter, například Gájatrí mantry. Dalším významem je studium sebe sama.

Slovo svádhjája se skládá ze sva, tedy „já, vlastní bytost“, a adhjája, tedy „studium“. Znamená tedy studium sebe sama. Člověk by měl zkoumat svůj vlastní život prostřednictvím sebeanalýzy a vnitřního pozorování.

Lidé čtou duchovní knihy, ale samo o sobě to ještě není skutečné duchovní studium. Pravým duchovním studiem je poznávání sebe sama. Aby to člověk dokázal, musí tiše sedět a vnímat Boží přítomnost ve vrcholu hlavy.

Tapas a svádhjája spolu velmi úzce souvisejí. V Bhagavadgítě (17:15), když Pán popisuje tapas řeči, hovoří o svádhjája-abhjásanam, tedy praxi svádhjáji, jako o nezbytné součásti disciplíny řeči.

Jak máme svádhjáju praktikovat? V tapa lóce, v rovině ádžňá čakry, ve vědomí duše. Skutečným studiem je úsilí poznat sebe sama; studium písem bez této vnitřní zkušenosti zůstává pouze teoretickým porozuměním. Spočívat v tapa lóce a věnovat se hlubokému vnitřnímu zkoumání je skutečná svádhjája.

Íšvara pranidhána

Ze šesti hlavních směrů indické filozofie je právě v józe Íšvara poprvé výslovně uveden do duchovního a filozofického života. Íšvara je Nejvyšší Pán, nejvyšší autorita, která vládne a řídí.

Pranidhána znamená „odevzdání“, „nalezení útočiště“ nebo „poklonění se“. Íšvara pranidhána je živé, vědomé odevzdání se Bohu – vyjadřování vděčnosti v každém dechu.

Slovo pranidhána lze chápat jako pra – „úplně, plně“, ni – „pod“, a dhána – „položení, umístění“. Pranidhána je tedy duchovním uměním odevzdat se Bohu a osvobodit se od ega a pýchy.

Krija jóga spojuje všechny tři praxe současně: tapas – cestu činnosti, svádhjáju – cestu poznání a íšvara pranidhánu – cestu oddanosti a lásky. Krija jóga je tedy syntézou karmy, džňány a bhakti – činnosti, poznání a oddanosti.

Každý člověk má tři hlavní „nástroje“: ruce, srdce a hlavu. Ruce představují činnost, srdce emoce a hlava intelekt. Praktické sjednocení těchto tří – rukou, srdce a hlavy – je uměním žít úspěšný a naplněný život, kterého lze dosáhnout prostřednictvím praxe Krija jógy.

V Jóga sútrách je íšvara pranidhána – odevzdání se Bohu – zdůrazňována dokonce více než samotné slovo „jóga“. (Viz sútry 1:23, 2:32 a 2:45.)

To je Krija jóga – cesta kultivace duše, vedoucí k tvému vlastnímu duchovnímu vývoji a osvobození.

Text: The Yoga Sutra of Sage Patanjali — s komentářem Šrí Lahiri Mahášaji a metaforickými výklady Paramahamsy Prajnananandy.